Garou - neoficiální český web

Biografie

Biografie

Zdroj: musicweb
autor : Marek Soldát , vydáno : 31. 05. 2004
 

Cestu vzhůru mu odstartovalo účinkování na muzikálových prknech, netušená sláva jej potkala hned se vstupem na sólovou pěveckou dráhu. Kanadský zpěvák Garou, původem z frankofonní provincie Quebec přijíždí představit své nové album REVIENS poprvé také k nám - 7. června vystoupí Garou na samostatném koncertu v Lucerna Music Baru.

Garou, rodák z quebeckého Sherbrooku (narozen 26. června 1972) projevoval nevšední hudební vlohy již od ranného dětství. Rodiče jej k hudbě vedli a tak již v pěti letech zvládal hru na kytaru, piáno a varhany. Hudba a archeologie byly od dětství jeho hlavními zájmy: "Obojí je spojeno s dětskými sny objevovat něco nového. Dobrodružství najdete jak v archeologii, tak i hudbě." Z hudební třídy ho jako teenagera ale vyloučili: nemínil se podřídit direktivním metodám své učitelky, již tehdy si chtěl jít vlastní cestou. Přesto mu hudební seminář pomohl nastartovat kariéru: se spolužáky založil Beatles Revival The Windows and Doors. Garou v ní představoval svůj idol Paula McCartneyho. A Garou se svými spolužáky se stali idoly všech dětí ze školy.

Po vojenské službě Garou měnil nejrůznější zaměstnání: dělal vše od stěhováka, přes sklízeče ovoce až po prodavače. Zároveň ale dennodenně vyhrával lidem na ulicích, nebo ve stanicích metra: "Repertoár jsem měnil podle toho, jací lidé mě míjeli: mladým rebelům jsem hrál Sex Pistols, zamilovanému páru klasiku od Charlese Aznavoura, mamince s miminkem v náručí jsem zahrál tichou ukolébavku."

Během koncertu tamního slavného zpěváka Louise Alaryho byl Garou svým známým vyzván, aby na pódiu vyplnil svým zpěvem pauzu. Jak už to v těchto případech bývá, v publiku sedělo několik lidí z branže, kteří si talentovaného mladíka všimli. Po několika měsících měl Garou v Montrealu reputaci lokálního talentu. V roce 1995 zformoval R´n´B kapelu The Untouchables a už tehdy mu byla nabídnuta firmou Sony Music nahrávací smlouva: "Odmítl jsem, bylo to moc brzy. Hudba musí být založena na osobních zkušenostech, musí vycházet ze srdce, z duše. já tehdy zkušenosti teprve sbíral. Untouchables byl svobodný projekt, dělali jsme si, co jsme chtěli, nikdy jsme například nehráli s playlistem, nikdo z nás nevěděl, co na koncertu přijde za deset minut. Všichni to byli výborní muzikanti a proto mě také dodnes doprovázejí na mých turné."

V létě 1997 navštívil koncert Untouchables Luc Plamondon, který v pěvecky mimořádně disponovaném Garouovi okamžitě viděl představitele Quasimoda v připravovaném muzikálu Notre-Dame de Paris. Konkurs byl pouhou formalitou, režisér Gilles Maheu jej angažoval sotva ho slyšel zazpívat jedinou skladbu. Notre-Dame de Paris se stal muzikálovým hitem v Montrealu, Paříži, Lyonu, Bruselu a dalších evropských městech. Garou se stal muzikálovou hvězdou první velikosti. Za své ztvárnění hrbáče obdržel nejvyšší hudební ocenění ve frankofonní části Kanady, cenu Félix. Skladba Belle v jeho podání byla francouzskými posluchači zvolena nejlepší skladbou posledního půlstoletí. Garou dostával jednu nabídku za druhou, ale on stále čekal na možnost jít si za svou vlastní hudební vizí.

V roce 1998 se objevil po boku Celine Dion na albu Ensemble contre le Sida a následující rok se osobně seznámil se zpěvaččiným manželem a producentem René Angelilem. "Poprvé jsme se viděli pouhých pár vteřin a podali jsme si ruku. Když jsme se setkali podruhé, René mi řekl, že jsem jej přesvědčil ne svým zpěvem, nebo koncertní show, ale způsobem, jakým jsem mu stiskl ruku." Garou v té chvíli netušil, jak mu tento jediný stisk ruky změní život.

Celine Dion jej vedle například Bryana Adamse pozvala na svůj megakoncert, který oslavoval příchod nového milénia. "Celine mě překvapila, když se mi potom svěřila, jak je šťastná, že s ní do tohoto projektu šel tak perfektní tým skvělých lidí. Byl to pro mě šok. Jedna z nejlepších zpěvaček světa mi děkuje a prosí mě, abych dál pracoval s jejím týmem. Nevěřil bych, že mě něco takového může potkat."Garou konečně mohl natočit vysněný debut. Melodie pro něj, stejně jako pro jeho následovníka – aktuální album Reviens, mu nabídly takové veličiny jako Bryan Adams, Didier Barbelivien, Aldo Nova a Luc Plamondon.

Garou sice pracuje s "dream teamem" kanadského popu, ale přesto si dokáže prosadit i vlastní vizi. "Chci nahrávat stylově barvitá alba. Navíc si myslím, že právě příspěvky od jiných umělců člověka posouvají vpřed. Vlastní skladby autor píše většinou o svých minulých zážitcích. V momentech, kdy se zpěvák musí vcítit do někoho jiného, objevuje nové věci a to jej popohání vpřed."

Skladby na albech Seul a Revies jsou především o lásce a štěstí: "Nedělám protest songy, nebo písničky o nějakých konkrétních příhodách. Mým cílem je šíření pozitivních nálad, lásky a štěstí. to jsou hodnoty, které chci ve svém životě šířit." Není divu, že tyto skladby ve spojení se zpěvákovou nonšalancí a galantností okamžitě začaly dobývat srdce fanoušků. Garou je učebnicovým příkladem "francouzsky" galantního muže-zpěváka, který ve svých skladbách nechává posluchačky nahlédnout do své duše a nemá problém s vyznáním svých citů.

Žádné komentáře